Slovak tili

Уикипедия
Jump to navigation Jump to search
Slovak tili
Öz atawı:

slovenský jazyk, slovenčina, slovenská reč

Elder:

Slovakïya;
Çexïya, Serbïya, Vengrïya, Rwmınïya, Awstrïya, Xorvatïya, Wkraïna;
Kanada, AQŞ;
Awstralïya.

Resmï küýi:

 Slovakïya;
 Ewroodaq.
Aýmaqtıq nemese jergilikti til:
 Awstrïya;
 Bosnïya jäne Gercegovïna;
 Majarstan;
 Polʹşa;
 Rwmınïya;
 Serbïya;
 Wkraïna;
 Xorvatïya;
 Çexïya.

Retteýtin mekeme:

Slovak Respwblïkası Mädenïyet mïnïstrliginiñ Memlekettik til departamenti

Söýlewşiler sanı:

okolo 5,2 mln çelovek (2015)

Klassïfïkacïya
Sanatı:

Ewrazïya tilderi

Ündiewropalıq tilder

Jazwı:

latïnïca (slovak alfavïti)

Til kodı
MEST 7.75–97:

slo 605

ISO 639-1:

sk

ISO 639-2:

slk/slo

ISO 639-3:

slk

Tağı qarañız: Joba:Lïngvïstïka

Slovak tili (öz atawı: slovenčina, slovenská reč) — slovaktar tili, slavyan tilderiniñ biri. Çex tiline jaqın, olar çex-slovak kişi tobına batısslavyan tobınıñ tilderine ayasında birigedi" [1][2][3]. Slovakïya Respwblïkası resmï tili jäne Ewropalıq odaqtağı 24 resmï tilderiniñ biri. Negizinen Slovakïya, sondaý-aq slovak tilin tutınwşılar turatın Çexïya, Serbïya, Vengrïya, Rwmınïya, Awstrïya, Xorvatïya, Kanada, AQŞ, Awstralïya, Wkraïna jäne basqa elderde taralğan[4]. Birqatar Ortalıq jäne Şığıs Ewropa memleketterinde, slovaktar, ädette, jïnaqı qonıstanğan aýmaqtarda, slovak tiliniñ öñirlik märtebesi bar .

Jalpı sanı söýleýtin şamamen 5,2 mln adam (2013), onıñ işinde Slovakïya — 4,34 mln adam (2012)[5].

Lïngvogeografïya[öñdew]

Taralw aýmağı men sanı[öñdew]

Slovakïyadağı slovak tiliniñ taralwı [6]
Slovak tili Slovakïyadağı qalğan tilderdiñ arasında[7]
Vengrïyadağı slovak tiliniñ taralwı
Voyevodïndegi slovakïyalıq eldi mekender (Serbïya)
AQŞtağı slovak dïasporasınıñ eñ iri qonıstanwı
Älem elderi Xalıq sanı

(adam.)

Sanaq jılı

(Esep)

Çexïya 235 475[8] 2011
Serbïya 49 796 2011
Kanada 17 580 2011
Vengrïya 16 266 2011
Rwmınïya 12 802 2011
Awstrïya 10 234 2001
Awstralïya 4990 2011
Xorvatïya 3792 2011
Wkraïna 2633 2001
Reseý 1445 2010
Polʹşa 765 2011
Slovak tili dïalektileri[9]
  • Batısslovak dïalekti:
    • soltüstik govorı: verxnetrençïnskïye, nïjnetrençïnskïye jäne povajskïye;
    • oñtüstik-şığıs govorı: srednenïtranskïye jäne nïjnenïtranskïye;
    • oñtüstik-batıs govorı: zagorskïye jäne trnavskïye.
  • Ortaslovak dïalektisi:
    • soltüstik govorı: lïptovskïye, twrçanskïye, oravskïye jäne verxnenïtranskïye;
    • oñtüstik govorı: zvolenskïye, gontyanskïye (gontskïye), tekovskïye, novogradskïye jäne gemerskïye.
  • Şığısslovak dïalektisi:
    • batıs govorı: spïşskïye jäne abovskïye;
    • ortalıq govorı: şarïşskïye jäne zemplïnskïye;
    • şığıs govorı: sotackïye jäne wjskïye.
ärip slovakşa atawı negizgi

allofon (MFA)

basqa

allofonı

A a á [a]
Á á dlhé á [aː]
Ä ä široké e[~ 1] [æ]
B b bé [b] [p]
C c cé [t͡s] [d͡z]
Č č čé [t͡ʃ] [d͡ʒ]
D d dé [d] [t]
Ď ď ďé[~ 2] [ɟ] [c]
Dz dz dzé [d͡z] [t͡s]
Dž dž džé [d͡ʒ] [t͡ʃ]
E e é [ɛ]
É é dlhé é [ɛː]
F f ef [f]
G g gé [g] [k]
H h há [ɦ] [x]
Ch ch chá [x]
I i í [i]
Í í dlhé í [iː]
J j jé [j]
K k ká [k] [g]
L l el [l]
Ĺ ĺ dlhé el [lː]
Ľ ľ eľ[~ 3] [ʎ]
ärip slovakşa atawı negizgi allofon (MFA) basqa

allofonı

M m em [m]
N n en [n]
Ň ň eň[~ 4] [ɲ]
O o ó [ɔ]
Ó ó dlhé ó [ɔː]
Ô ô o s vokáňom [u̯ɔ]
P p pé [p] [b]
Q q kvé [kv]
R r er [r]
Ŕ ŕ dlhé er [rː]
S s es [s] [z]
Š š eš [ʃ] [ʒ]
T t te [t] [d]
Ť ť ťé[~ 5] [c] [ɟ]
U u ú [u]
Ú ú dlhé ú [uː]
V v vé [v] [f]
W w dvojité vé [v] [f]
X x iks [ks] [gz]
Y y ypsilon [i]
Ý ý dlhý ypsilon [iː]
Z z zet [z] [s]
Ž ž žet [ʒ] [ʃ]
  1. ↑ Drwgoye nazvanïye: a s dvoma bodkami.
  2. ↑ Drwgoye nazvanïye: mäkké ďé.
  3. ↑ Drwgoye nazvanïye: mäkké el.
  4. ↑ Drwgoye nazvanïye: mäkké en.
  5. ↑ Basqa atawı: mäkké ťé.

Derekközder[öñdew]

  1. ↑  Serbïya
  2. ↑ Şïrokova A. G. {{country data Zapadnoslavyanskïye yazıkï|flagcountry/core|variant=|size=|name=}}
  3. ↑ Smïrnov L. N. Zapadnoslavyanskïye yazıkï. Slovackïý yazık // YAzıkï mïra. Slavyanskïye yazıkï — M.: Academia, 2005. — Б. 274—275. — ISBN 5-87444-216-2.
  4. ↑ Şïrokova A. G. {{{taqırıbı}}}.
  5. ↑ Statistics. Demografia a sociálne štatistiky. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011. Základné výsledky. Slovenská republika. Tab. 12. Obyvateľstvo SR podľa najčastejšie používaného jazyka na verejnosti  (slovak.). Štatistický úrad Slovenskej republiky (2011).
  6. ↑ Juhaščíková Ivana, Škápik Pavol, Štukovská Zuzana Základné údaje zo Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011, obyvateľstvo podľa materinského jazyka  (slovak.). Štatistický úrad Slovenskej republiky (03.07.2012).
  7. ↑ Statistics. Demografia a sociálne štatistiky. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011. Základné výsledky. Slovenská republika. Tab. 11. Obyvateľstvo SR podľa materinského jazyka  (slovak.). Štatistický úrad Slovenskej republiky (2011).
  8. ↑ Ïz obşçego çïsla v 235 475 çelovek, wkazavşïx v otvete na vopros perepïsï o rodnom yazıke slovackïý, 154 465 çelovek wkazalï ego kak edïnstvennıý rodnoý yazık, 76 660 çelovek wkazalï dva rodnıx yazıka — çeşskïý ï slovackïý, 2250 çelovek — slovackïý ï vengerskïý, 2100 çelovek — slovackïý ï cıganskïý.
  9. ↑ Úvod. O jazyku. Nárečia. Územné členenie slovenských nárečí  (slovak.). Slovake.eu. Bastı derekközinen murağattalğan 2 mamır 2013.

Siltemeler[öñdew]

Bul ülgini qaraw Bul ülgini talqılaw Bul ülgini öñdew
Batıs slavyan
Batıs rwsın · Ejelgi kaşwb† · Joğarğı sorb · Kaşwb · Knaanït† · Polab† · Polyak · Silez · Slovak · Slovïn† · Tömengi sorb · Çex
Şığıs slavyan
Oñtüstik slavyan
Basqalar
(†) Öli tildi belgileýdi
«https://kk.wikipedia.org/w/index.php?title=Словак_тілі&oldid=2723299» betinen alınğan